Jdi na obsah Jdi na menu

Historie karate

KARATE je systém asijského bojového umění, jehož hlavními bojovými technikami jsou údery a seky rukou a kopy nohou, ale samozřejmě v arzenálu technik karate nechybí ani hody a páky. Karate se překládá jako prázdné – kara, ruce – te.

Karate vzniklo na ostrově Okinawa okolo sedmnáctého století. Jeho kořeny, jsou však o více jak tisíc let starší a sahají až do Číny. Jedním z hlavních zdrojů při vzniku karate bylo čínské bojové umení kung fu – wu shu.

Kung fu – wu shu vzniklo podle legendy v čínském buddhistickém klášteře Shaolin spojením zenových meditací, energetického cvičení qi gong a prvotních čínských bojových dovedností. Výuku bojového umění kungfu v klášteře Shaolin zavedl, podle legendy, indický buddhistický mnich Bodhidharma (čínsky: Ta Mo, japonsky: Daruma). Ten v Číně v shaolinském klášteře, v 6. století našeho letopočtu, zavádí nový buddhistický směr, zen buddhismus. Jemu se také připisuje cvičení qi gong. Nakolik Bodhidharma sám vytvořil bojové techniky, nebo jestli je pouze přinesl z Indie, a nebo jestli pouze zavedl zdravotní cvičení, z kterého se později bojové umění vyvinulo, lze dnes již těžko říct.

Dalším významným faktorem při vzniku čínského kung fu, jsou tak zvané zvířecí styly, kdy Číňané pozorovali pohyby a chování zvířat v boji a snažili se je pak napodobovat. Posledním zdrojem čínských bojových stylů jsou zdravotní cvičení praktikovaná v taoistických klášterech. Jednotlivé styly kung fu se pak navzájem nejrůznejším způsobem ovlivňovaly, vyvíjely a vznikaly nové. Uvádí se, že čínské kung fu, též nazývané wu shu, cuan fa, nebo také kempo, má až čtyři sta různých stylů.

okinawa

Z Číny se pak kung fu dostává na ostrov Okinawa, který je dnes součástí Japonska. Ve 14.století (ale i dříve) začínají mezi Okinawou a Čínou živé obchodní a kulturní styky, při kterých bylo přeneseno i kung fu. Roku 1609 okupuje ostrov Okinawa japonská armáda a vydává zákaz nošení zbraní. Okinawská bojová umění se stávají prostředkem odporu proti japonským okupantům. Čínské kungfu se mísí s původním okinawským stylem tode a vzniká nové bojové umění nazývané te – ruce, později karate. Za datum vzniku se označuje rok 1629, kdy byly jednotlivé školy kung fu a tode sjednoceny v boji proti japonským okupantům. Na Okinawě byla tři velká centra, města Shuri, Naha a Tomari, která byla zároveň centry výuky karate. V jednotlivých městech se začaly projevovat drobné odlišnosti a tak vznikají tři styly: Shuri-te, Naha-te a Tomari-te.

Gichin Funakoshi

Roku 1875 se Okinawa stává součástí Japonska, včetně všech občanských práv a karate již není třeba skrývat. Tyto změny byly ovšem prijímány s určitým odstupem a tak první opravdu veřejná ukázka karate na Okinawě byla až roku 1903. V Japonsku pak první ukázku karate provedl okinawský profesor Gichin Funakoshi (viz obr.) roku 1915 na slavnosti bojových umění a dále pak v roce 1922. Karate se rychle šíří do celého Japonska, zde je však ovlivněno ostatními japonskými styly boje jako je judo, kendo a další. Karate přijímá filosofii japonských budo (cesta válečníka) a začíná se také někdy nazývat karatedo – cesta prázdné ruky. Vývoj karate ovšem neprobíhá jednotně, ale vyvíjejí se jednotlivé styly, tak jak je formují jednotliví velcí mistři. Tito, ve snaze proniknout co nejhloubeji do tajů karate, podnikají často cesty do Číny, kde se učí kung fu, systém ze kterého karate vzniklo. Zároveň jsou mnozí učitelé karate různě ovlivněni, jednotlivými japonskými bojovými disciplínami, nebo se sami karate učili u několika různých učitelů. To má za následek nejednotný vývoj, takže vzniká celá řada stylů, takzvaných škol. Mezi nejznámější styly patří: shotokan ryu, wado ryu, shito ryu, goju ryu, uchi ryu, shorin ryu, kyokushinkai a další.

Po skončení druhé světové války se karate šíří z Japonska do Ameriky a dále do celého světa. Začíná se vytvářet jeho sportovní podoba a v roce 1956 jsou schválena první sportovní pravidla. První mistrovství světa se konalo v roce 1970. V témže roce byla také založena světová unie karate WUKO – World union of karatedo organization, která vznikla na popud evropské unie karate – EKU, která v té době již existovala. EKU vznikla již v roce 1965. Ve WUKO se ustanovily čtyři hlavní styly: shotokan ryu, wado ryu, shito ryu a goju ryu. Dnes je WUKO přejmenováno na WKF – světová federace karate, také nazývanou FMK. Nutno říci, že ani světový vývoj karate není jednotný, a tak existují i další světové organizace, jako například WKC – svetová konfederace karate, ITKF – mezinárodní federace tradičního karate, nebo JKA – asociace japonského karate, WUKF – World union of Karate-do federation. Díky tomu se lze setkat s ruznými podobami sportovního karate a ruznými pravidly pro soutěže.